 |
 |
 |
 |
 |
 |
Technika Jízdy
Autor: Libor Matějka, převzato z www.roadcycling.cz
Technika jízdy: díl první, základy střídání
Po diskuzi v naší redakci a některých reakcí čtenářů jsme dospěli k tomu, že začneme zveřejňovat určité základy techniky jízdy ve skupinách, pelotonu. Postupně budeme přidávat články zaměřující se na taktiku silničního závodu a další témata, která budou od čtenářů vyžadována. Nějakou dobu jsme hledali, jakou formou tuto problematiku prezentovat a nakonec je to směs psaného textu, grafického zobrazení (pokud to půjde vystihnout) a fotografií (pokud budeme mít vhodný materiál).
Dnes si znázorníme základy střídání v různých situacích. Na našem obrázku jsou tři situace, kdy dochází ke spolupráci několika jezdců. Proč vlastně střídáme? Při jízdě po rovině, ale také v mírném kopci je nejpodstatnějším odporem odpor aerodynamický. Tedy odpor, kdy cyklista rozráží vzduch. Tento odpor se zvyšuje rychlostí jízdy (aerodynamický odpor roste čtvercem rychlosti) a je umocňován případným protivětrem. Jezdec, který udává tempo, tak musí překonávat tento odpor, jezdec na druhé a případně další pozici již má částečný zákryt a nemusí podávat tak velký výkon, jako ten první.
První případ je dvojice, která spolupracuje a pravidelně se střídá v udávání tempa. Ve dvojici jezdíme různě dlouhé špice podle toho, jak se jede rychle, na jaké procento maximálního úsilí, zda jedeme proti větru, z kopce apod. Střídáme proti větru, protože náš partner je v háku tam, kde to nejméně fouká a v případě bočního větru, jeho přední kolo přesahuje vaše zadní kolo. Jezdci jedoucí ve dvojici mohou mít různou výkonnost a tak mohou jezdit různě dlouhé špice.
Druhý případ je lajna. Lajna sestává ze tří až X jezdců. Střídání se děje podobně jako ve dvojici. První závodník střídá proti větru a přesouvá se do závětří na poslední místo.
Třetí případ „kolotoč“. Kolotoč je určitým derivátem lajny, ale má svá specifika. Jede se většinou v maximálním úsilí a minimální počet jezdců je cca osm. Odstupující jezdec nečeká na posledního, jako v lajně, ale zařazuje se do háku za jezdce, který jel před tím za ním. Na špici se střídá rychle, na prvním místě se jede jen po dobu než vás předjede další závodník. Pro střídání v kolotoči to chce již vyspělé a vyježděné závodníky. Při jízdě v kolotoči není možné, aby někdo vsazoval delší špice, je nutné vyrovnané tempo. K problematice jízdy v kolotoči se ještě vrátíme v samostatném článku.
Pár rad:
1) Nikdy se nedíváme na zadní kolo jezdce před námi, sledujeme vozovku před skupinou, přes rameno spolujezdce, občasným „vykouknutím“ z háku. Při jízdě v zákrytu sledujeme ramena, hlavu a ruce cyklisty jedoucího před námi. Jeho zadní kolo sledujeme jen periferním viděním.2) Při jízdě do kopce si spolujezdce (soupeře) šetříme, nejedeme tak, aby jsme ostatní utrhli z háku, tím se nám rozpadne skupina, rozpadne se nám spolupráce a jako jednotlivci budeme hůře odolávat převaze spolupracující skupiny – tedy pokud chceme spolupracující skupinu, před cílem to bude situace jiná!
3) Když chceme pomoci skupině ve zvyšování tempa (pokud na to máme), tak to uděláme v klesání, nebo při jízdě proti větru.
4) Když chceme udržet dobré tempo skupiny, tak prodlužujeme své špice.
5) Sledujeme, z které strany fouká a necháváme skupině dost místa na jízdu v závětří.
6) Sledujeme, z které strany našeho zadního kola jede jezdec za námi a střídáme na tu stranu, kde není. Jinak může dojít k líznutí, tento bod samozřejmě úzce souvisí s bodem pět.
7) Zachováváme tempo, při odstřídání posledního jezdce před námi (kdy se dostáváte na špic) pokračujeme v rovnoměrném tempu, jinak spolujezdci, který odstřídal a vydal se ze sil jízdou na špici přivodíme krušné chvíle při „lovení“ háku. Zrychlujte případně jen pozvolna a až po té, kdy váš předjezdec je již v háku.
Slovníček:
Špic: jízda na prvním místě skupiny.
Hák: jízda v zákrytu za spolujezdcem (soupeřem).
Líznutí: jezdec v háku zavadí svým předním kolem o zadní kolo jezdce před sebou, asi nejčastější důvod pádu v silniční cyklistice.
Technika jízdy: díl druhý, terezín
Terezín to je fenomén silniční cyklistiky, kde se vzalo české označení „terezín“, to jsem nevystopoval, ale moc jsem se po tom nepídil, možná si nějaký pamětník vzpomene. Ze zahraničí to převzato určitě nebylo. Ale tato situace je známá závodním silničním cyklistům na celém světě a pro mnoho je noční můrou cyklistiky, především pro vrchaře a pro začínající závodníky a hobíky, kteří se na terezín dostanou a neumějí se v něm pohybovat. Je to mnohem složitější situace než při jízdě do kopce, tam vám ujedou jen soupeři zdatnější. Na terezínu vám ale ujedou i soupeři mnohem méně zdatní, pokud se v této situaci umějí pohybovat.
O co vlastně jde?
Asi správnější označení je to, že nějaký závodník jede na terezínu. Jede ve skupině na okraji vozovky a nemá již místo, aby jel v ideálním háku, jako jedou jeho soupeři před ním. Terezín vzniká především při jízdě v rovině a silném bočním větru. Terezín nevznikne při přímém protivětru, nebo jízdě po větru a také v případě, že vůbec nefouká.Terezíny jsou dva, ten přirozený, kdy začne foukat do balíku z boku a od určitého místa se již závodníci nevejdou do ideálního háku, a umělý, kdy nějaká skupinka závodníků rozjede terezín úmyslně, se snahou utrhnout soupeře, nebo odjet z balíku.
Ten přirozený je znázorněn na našem obrázku jako druhý. Vepředu jede 21 závodníků kolotoč a za nimi se vytvořil při pravém okraji vozovky terezín. Prostě ti závodníci, kteří nejsou v prvním kolotoči začnou větrat a postupně odpadat.
Druhý případ je situace skupinky vepředu: sedm závodníků a osmý lídr tohoto týmu ve žlutém dresu se snaží utrhnout soupeře v modrém a červeném dresu, častěji se tato situace rozjíždí na čele pelotonu. Ti v bílých dresech jedou kolotoč a „vrátný“ (ve žlutém dresu) jim určuje polohu tak, aby on jel jako poslední v ideálním háku, přitom vrátný nestřídá, ale tím se nejen šetří, ale také nepouští soupeře do kolotoče. Variant terezínu a situací, kdy vzniká, je obrovské množství, k tomuto tématu se jistě znovu vrátíme.
Pár rad:
1) Stále sledujte, kam se bude trať závodu stáčet a z které strany fouká!2) Pozorujte okolí tratě, zda se otevře, například vyjedete z lesa, města nebo vesnice!
3) Když hrozí terezín, tak je jediné správné místo ve špici pelotonu!
4) Pokud zaváháte, nejste v první lajně, ale nemáte daleko ke špici, nezbývá než zaspurtovat dopředu a natlačit se do kolotoče.
5) Můžete si myslet, že jste celkem v pohodě i na terezínu a, že ta špic až tak nejede, ale pokud to bude trvat déle, tak vás stejně „odpářou“!
6) Někteří jedinci v terezínu před vámi na to mohou mít výrazně méně a ti vám nechají díru, kterou zalepit stojí hodně sil!
7) Pokud jste v první lajně, tak nemáte vyhráno, každou otočku kolotoče musíte na konci skupiny bojovat o pozici a nenechat se vytlačit!
8) Pozor na auta zaparkovaná při kraji vozovky, uvidíte je až na poslední chvíli!Slovníček:
Špic: jízda na prvním místě skupiny.
Hák: jízda v zákrytu za spolujezdcem (soupeřem).
Líznutí: jezdec v háku zavadí svým předním kolem o zadní kolo jezdce před sebou, asi nejčastější důvod pádu v silniční cyklistice.
Větrat: jezdec nejede v ideálním háku a je ofukován větrem.
Technika jízdy: díl třetí, jízda v kolotoči
V prvním díle jsme si uvedli různé druhy spolupráce jak spolujezdců, ale také soupeřů. Jede se v balíku, jede se v lajně, která začíná již spoluprací dvou závodníků, jede se v sólové jízdě. Dneska si rozebereme kolotoč, protože jízda v kolotoči vyžaduje určité technické návyky všech zúčastněných jezdců. Na rozdíl od lajny, ta je na techniku jízdy méně náročná. Kolotoč se jede nejlépe od počtu tak cca osmi jezdců. Jet v kolotoči v menší skupině není již tak efektivní a je lepší jet lajnu, ale i v menším počtu se dá jet kolotoč ve chvíli nejexponovanějšího okamžiku, například, kdy se chce získat prvotní rozhodující náskok. V kolotoči se také nejčastěji jede na špici balíku.
Kolotoč je určitým derivátem lajny, to jsme si řekli v prvním článku a má svá specifika. Jede se většinou při maximálním úsilí, ale jede se často i v případě dobré pohodové spolupráce většího počtu závodníků ve větší skupině nebo na čele balíku. Specifikum jízdy v kolotoči je to, že odstupující jezdec nečeká na posledního, jako v lajně, ale zařazuje se do háku za jezdce, který jel před tím za ním. Na špici se střídá rychle, na prvním místě se jede jen po dobu než vás předjede další závodník. Odstupující závodník nesmí jet příliš dlouhou špic, to by poodjížděl spolujezdci, který střídal před ním a také ne příliš krátkou, to by neměl tento jezdec místo na zařazení do háku.
Směr střídání.
Kolotoč se „točí“ proti větru. Směr odstupování jezdce na špici určuje směr větru (viz. první dva obrázky). Pokud fouká zprava, první odstupuje doprava k příkopu. Při opačném větru odstupuje první závodník do leva ke středu vozovky.Samozřejmě se může točit vítr, ale hlavně se různě zatáčí a klikatí vozovka, takže se nám otáčí i směr větru a na to kolotoč musí stále reagovat a měnit směr střídání. Změna směru střídání se děje ve chvíli, kdy se změní hák, v tom případě první závodník odstřídá na druhou stranu, než se střídalo doposud. Současně se špic musí přesunout (pozvolna) na druhou stranu vozovky, aby ti jezdci na špici nechali jezdcům za sebou prostor na hák a nevyváželi je na terezín. Při jízdě v kolotoči se využívá maximální hák, takže jsou závodníci ve velice těsném kontaktu a to jak při jízdě dopředu, tak při couvání dozadu (samozřejmě se na kole necouvá, ale propadá se ve skupině, lehce pomalejší jízdou) a tak jízda v kolotoči vyžaduje zkušenost a určitý nácvik.
Pár rad:
1) Neustále sledujte směr střídání kolotoče, pokud odstřídáte na druhou stranu, můžete „poslat“ kolotoč, nebo několik jezdců k zemi.
2) Občas, především ve chvíli, kdy se blížíte na špici ke střídání, mrkněte pod sebe a zkontrolujte si, na které straně vašeho zadního kola uvidíte přední kolo jezdce jedoucího za vámi.
3) Nedívejte se na zadní galusku jezdce před sebou, sledujte jeho ramena a ruce, občasným vykouknutím sledujte vozovku a situaci v co nejdelší vzdáleností před vaší skupinou.
4) Nikdy nevybočujte prudce do stran, ani při odstupování ze špice.
5) Jízdu v kolotoči je dobré vyzkoušet při tréninku ve větší skupině jezdců.Slovníček:
Balík: velká skupina závodníků
Hák: jízda v zákrytu za spolujezdcem (soupeřem).
Kolotoč: skupina závodníků spolupracující v rychlém střídání na špici (viz. článek: Díl první, základy střídání)
Lajna: skupina spolupracujících závodníků (viz. článek: Díl první, základy střídání)
Líznutí: jezdec v háku zavadí svým předním kolem o zadní kolo jezdce před sebou, asi nejčastější důvod pádu v silniční cyklistice.
Střídat: opouštět jízdu na špici, přesunutí se do háku.
Špic: jízda na prvním místě skupiny.
Terezín: (viz. druhý článek našeho seriálu)
Větrat: jezdec nejede v ideálním háku a je ofukován větrem.
Technika jízdy: díl čtvrtý, chyba při jízdě v kolotoči kategorie:
TRÉNINK
V minulém díle jsme si probrali specifika jízdy v kolotoči, dneska si připomeneme největší chybu, která se stává při tomto způsobu jízdy. Základem jízdy v kolotoči je vzorná spolupráce všech zúčastněných. Obrovskou výhodou je rychlá jízda skupiny při poměrně malém vynaloženém úsilí jednotlivců. Samozřejmě je největší efekt jízdy v tomto uskupení při jízdě po rovině, v mírném (a hlavně minimálně technickém) klesání a především ve větru. Při jízdě do kopce se efekt této spolupráce ztrácí.
A jaká je nejčastější chyba při jízdě? Když pominu čistě technické záležitosti (jako střídání na špatnou stranu, nereagování na směr větru ap.), tak největším nebezpečím jsou příliš ambiciózní jedinci ve skupině. Je to možné? Pokud je tady někdo lepší, tak ať pořádně tahá, aby to jelo! Tak to právě v kolotoči neplatí! Síla kolotoče spočívá v perfektní spolupráci. Jedinec odvádí na špici jen krátký výkon, a protože je právě tento výkon jen velice krátký, tak může být výrazně vyšší než při sólové jízdě nebo při střídání v lajně. A díky tomu se kolotoč pohybuje vpřed mnohem větší rychlostí než jednotlivec nebo lajna. Ale druhým předpokladem k tomu podat na špici tento svůj maximální výkon, je předpoklad, že v další části kolotoče odpočívám.
Velice často se stává (čím nižší soutěž a méně zkušení závodníci, tak je to častější), že někomu připadá tempo kolotoče příliš nízké a chce pomoci k pozvednutí tempa. Udělá to nejhorší co může udělat: na čele skupiny vsadí delší a rychlou špic. Kolotoč na chvilku zrychlí, ale je narušena ideální spolupráce a výsledný efekt je destrukce jízdy v kolotoči. Prvním negativním faktorem je ten, že jezdec, který střídal před tímto ambiciózním závodníkem, nemá při „couvání“ (jízdě na konec skupiny) hák – závětří a je vystaven nutností jet stejnou špic, jako ten, který ideální spolupráci kolotoče rozbil.
Druhým negativním faktorem je ta skutečnost, že kolotoč se většinou vytvoří a jede v počtu tolika závodníků, kolik se jich vejde v tomto uskupení na šířku vozovky. Pokud někdo vsadí dlouhou špic, tak se ze dvou, vedle sebe jedoucích lajn, vytvoří jedna podstatně delší lajna, ta se již na vozovku nevejde a ti poslední „větrají“ na terezíně. Takže tento „ambiciózní jezdec“ nejel „pořádnou“ špic sám, ale vystavil do stejné situace = podat maximální výkon, několik dalších jezdců a jim bude chybět (takto zbytečně vydaných) sil pro udržování rychlého tempa kolotoče.
Výsledný efekt je ten, že se několik jezdců dostane do nepříjemné situace, vydávají zbytečně síly na opravu chyb jízdy v kolotoči a ne na tempu skupiny. Dojde také na výčitky a hádky, tempo skupiny se poruší a jízda se zpomalí.
Pár rad:
1) Ve vzorné spolupráci je největší síla, ne v silných jednotlivcích
2) I když máte jasnou výkonnostní převahu ve skupině, tak na rovině a ve větru nemáte proti dobře spolupracujícím soupeřům v sólovém úsilí šanci
3) Pokud chcete dostihnout nějaké soupeře jedoucí před vámi, tak máte šanci jedině v kopci, nebo snahou o kvalitnější spolupráci vaší skupiny
4) Pří promýšlení další taktiky v závodě musíte dát přednost prospěchu skupiny před vlastními ambicemi
5) Pokud někdo začne ve skupině „chytračit“ (nestřídat, zpomalovat tempo ap.) je jediná šance: dohodnout se, se spolujezdci, případně dobře spolupracujícími soupeři a zredukovat počet členů skupiny, rozjetím terezínu
Slovníček:
Balík: velká skupina závodníků.
Hák: jízda v zákrytu za spolujezdcem (soupeřem).
Kolotoč: skupina závodníků spolupracující v rychlém střídání na špici (viz. článek: Díl první, základy střídání).
Lajna: skupina spolupracujících závodníků (viz. článek: Díl první, základy střídání).
Líznutí: jezdec v háku zavadí svým předním kolem o zadní kolo jezdce před sebou, asi nejčastější důvod pádu v silniční cyklistice. Střídat: opouštět jízdu na špici, přesunutí se do háku.
Špic: jízda na prvním místě skupiny.
Terezín: (viz. druhý článek našeho seriálu)
Větrat: jezdec nejede v ideálním háku a je ofukován větrem.
Door bij HollandGokken.com de online Craps spelregels te komen leren krijg je er ook nog eens online Craps strategie bij waardoor jij zult zegenvieren met Online Craps. Vergroot je online Craps kansen met Holland Gokken.
