TOUR DE JESENÍKY
Datum: 18. - 20.7.2008
Ve dnech 18. - 20.7.2008 jsem podnikl výlet do Jeseníků. V pátek, tedy časně vstávám (4:30), po nezbytných ranních úkonech, lehké snídani, sedám na bika (ten je obtěžkán brašnou, nosičem a blatníky) a v 5:00 vyrážím. Jedu směrem Val. Meziříčí, Jeseník, Odry, Vítkov. Je celkem kosa (13°C), mlha, ale ta začíná postupně mizet. Za Vítkovem už začíná svítit slunce, to se hned jede příjemněji. Projedu Vítkovem, dále míjím Svatoňovice a sjíždím ke Kružberku. Počasí by dnes mohlo vyjít. Mám najeto 65 km a cca 125 km mě ještě čeká. Šlapu tedy dál a občas fotím. V Hořejších Kunčicích zastavuji u potravin a kupuji 2 l kofoly, aby mi nechyběla energie. Okolo 10. h zastavuju v Bruntálu. Praděd už je na dohled, ale ten není tentokrát v plánu. Začínám stoupat do Malé Morávky a později Karlovy studánky. Zde zastavuji a u studánky se trochu oplachuji. Sjíždím k restauraci, kde si dávám kafe a pivo. K obědu ještě nic nemají, ale mně to nevadí, protože už asi za hodinu obědvám v Ludvíkově. Po obědě pokračuji přes Mnichov a Drakov. Krásná lesní cyklostezka nemá chybu, potkávám zde několik cyklistů. Míjím kamenné torzo hutě a zříceninu hradu Koberštejn. Na něj jsem se sápal v roce 2001 i s kolem. Cesta stále stoupá až k horské obci Rejvíz, se známým rašeliništěm a hospodou. Tam se chvíli zdržím a kupuju nějaké suvenýry domů. Posléze pokračuju lesní pěšinou na rozhlednu Zlatý Chlum. Na Rubenách flash 1,4" nabuřených na 5 atmosfér a pevnou vidlou je to peklo. Cesta samý šutr, nahoru, dolů, brašna sebou mele na nosiči. Se silniční kazetou s omezenými převody (11 - 24 zubů, 7 speed) jedu místy na hraně. Asi je to taky tím, že celý bajk má cca 16 kg. Aspoň že jsem doma nezapomněl malou placku 24 zubů. Pět km tak jedu snad půl hodiny. Konečně jsem u rozhledny, všude plno lidí, ale já se moc nezdržuju a pokračuju sjezdem do Jeseníku. Cesta už je o něco lepší, přesto by se širší pneu hodily. Aspoň že je sucho. Místy jsou pěkné výhledy na město a okolní kopce. V Jeseníku jsem poměrně brzy, do penzionu to mám kousek, tak ještě něco pojezdím po okolí. Jedu tedy do Horní Lipové omrknout jedno místo, na kterém jsem v roce 1990 stanoval. Chvíli zde zpočnu, něco pojím a poté se vracím zpět do Jeseníku. Ještě se stavuji do Prieznitzových lázní. Jsou na kopci nad městem, zde už na sobě cítím velkou únavu. Aby ne, před cca 12 hodinami jsem vyrážel z domů a mám najeto 180km. Po návštěvě lázní sjížím do Jeseníku, dávám si v baru pivo a šlapu poslední kilometry do penzionu v Domašově.
Jsem na místě, a v nohách mám bezmála 190km. Zdravím se z domácími, majitelkou Mirkou. Později se dostavuje i její muž Manfred, který teprve přišel z práce. Schovávám bajka a jdu do sprchy. Následuje dobrá večeře a několik piv. Nechám si také vyprat a usušit oblečení. Prostě komfort se vším všudy. Sedíme venku, je teplo. Před půlnocí jdu spát. Zítra mně čeká další nabitý den.
Po vydatném, osmihodinovém spánku se probouzím do slunečného dne. Následuje bohatá snídaně, dnes jedu bez brašny a v krátkém, snad se mi lépe pojede. Sjíždím do Jeseníku a poté pokračuju do Lipové Lázně. Čeká mě výšlap k jeskyním Na pomezí a pak z kopce do Vápenné a Žulové. Tady začíná rovina. Za Žulovou uhýbám doprava přes Velkou Kraš do Vidnavy a odtud do Javorníku ve Slezku. Z Vidnavy je to do Javorníku kousek, jestě v potravinách v Horních Heřmanicích doplňuju láhve. Nad městem Javorník se tyčí Zámek Jánský vrch. Beru kolo na rameno a vybíhám schody nahoru k zámku. Z vrchu je panoramatický výhled do okolí a do nedalekého Polska. Po chvilce sbíhám a částečně sjíždím zpátky dolů a poté pokračuju směrem do Bílého potoka a Bílé vody. Jsem na nejsevernějším cípu Moravy. Polsko je zde ze tří stran. Výška nad mořem pouhých 300 metrů. Za chvíli už opět stoupám lesní cyklostezkou na hřeben Rychlebských hor. Snad 2 hodiny jedu lesem stále do kopce a nikdo nikde. Dostávám se až k rozhledně na Borůvkové hoře. Vylézám nahoru a dělám několik fotek, je tu daleký rozhled. Jsou dobře vidět polské jezera, které jsou kousek od hranice. Od rozhledny sjíždím do Travné, zapadlé obci Rychlebských hor. Mám hlad a tak se zastavuji do místní hospody U Oravců, dávám si guláš a dva kousky. Dneska večer tu proběhne "Pojiwo", hudební setkání českých a polských kapel. Bohužel musím zpět, den se krátí. Javorníkem jen projedu, za ním v pravo ještě odbočuju do Račího údolí a na zříceninu Rychleby. Už jsem docela utahaný, proto odtud volím nejkratší cestu do penzionu přes Žulovou a kousek za jeskyněmi Na pomezí uhýbám vlevo. Do Jeseníku vjíždím přes Priznitzovy lázně a poté do Domašova.
Parkuju stroj a rychle do sprchy. Večeřím, pak nějaké to pivo a po posezení s domácími jdu okolo jedenácté hodiny spát.
Ráno po snídani začínám okolo 8:30 opět šlapat. 320km z předchozích dnů je celkem cítit. Úvodních 12 km šlapu stále do kopce, rychlost nic moc 13-17 km/h, navíc fouká celkem silný protivítr. Na Červenohorském sedle se trochu přioblékám, jsem ve výšce 1000 metrů nad mořem. Naposledy jsem tu byl v roce 2004. Sjíždím 10 km do Koutů nad Desnou. Pak zase stoupám na Maršíkov a Sobotín. Odtud je to nekonečně do kopce, až k rašeliništi na Skřítku. Ze Skřítku je cesta do Rýmarova neustále zkopce, skoro 12 km. Projedu městem a za ním uhýbám vlevo na Vajglov a Rýžoviště. Je to pořád nahoru a dolů. Míjím hospody, leč zavřené. Dochází mi voda. Neuspěju ani v Dětřichově nad Bystřicí v motorestu pod Slunečnou (nejvyšší hora Nízkého Jeseníku). Jídla na terase nepodávají. Přece nenechám bajka bez dozoru! Konečně se mi zadaří v Moravském Berouně, dávám si pizzu a doplňuju vodu do bidonů. Tak tak jsem ji snědl, byla spíš pro dva. Domů je to ještě daleko - 90 km. Už jsem zase v pedálech a opět šlapu do kopce. Sjíždím do Norbečan. A zase do kopce, kolem větrné elektrárny. Domů přesně 75km, jezdím tu občas jarní 150 km objemy. Odtud trochu zpočnu, do Budišova nad Budišovkou je to z kopce. Pak opět nahoru a přes Vítkov sjíždím do Klokočůvku (zde startuje Oderská Mlýnice). Tankuju vodu, pivo, kofolu. Po chvilce už zase šlapu posledních 50 km přes Odry, Jeseník n. O., Lešnou a Val.Meziříčí domů.
V 19 hodin už definitivně odkládám kolo. Za tři dny mám skoro 490km, únava je znát. Počasí nemělo chybu, mám z celé akce dobrý pocit. Technika šlapala, ani já jsem neměl nějaké výrazné krize. Nezbývá než doufat, že si něco podobného příští rok zopakuju.Nádražák
Foto by Nádražák
