VALAŠSKÁ 24 - BRUTAL NA BYSTŘIČCE
Datum: 12. - 13. 7. 2008
Rok s rokem se sešel a je tu opět očekávaná 24 hodinovka, která
se již čtvrtým rokem koná na Bystřičce pod názvem Valašská 24.
Závod byl navíc letos zařazen do nově vzniklého seriálu 24 hodinovek
– 24 hours MTB SPACE., který se skládá celkem ze 4 závodů.
Letos jsme šli do této akce s cílem navázat na
úspěchy Victorova týmu, který 2 roky po sobě v našich barvách
obsazoval v soutěži týmů stupně nejvyšší, který se však tento
rok věnuje seriálu KPŽ. Rozhodli jsme se nakonec pro postavení
dvou smíšených, dvoučlenných týmů, kde ten první tvořil V.Vrána
a L.Fojtášková a druhý nasazený pak O.Mizera, kterého doplnila
naše nová posila – Monika Janošková. Do čela realizačního týmu
se postavil Š.Ritter, kterému asistovali Marek Fojtášek a Zuzana
Ličková.
Úderem 12. hodiny závod odstartoval systémem
Le Mans, kdy se závodníci rozeběhli k předem připraveným kolům
a poté vyrazili na trať. Hned ze začátku se rozjelo poměrně ostré
tempo navzdory tomu, že panovalo neskutečné horko a cíl závodu
byl zatím v nedohlednu. Navíc pořadatelé nezaháleli a pro letošní
ročník provedli úpravu trati, kdy přibyl další kopec a jedna technická
pasáž. Zůstal však tradičně nenáviděný makadamový sjezd, ve kterém
jsem si hned při průjezdu druhým kolem vybral svůj první defekt
a zhruba půl kilometru, následován dalšíma třema stejně postiženými,
jsem musel doběhnout do depa, kde bylo dovoleno se závodníkům
vystřídat (další novinka proti loňské 24 – závodníci v družstvech
se mohli střídat pouze ve vyhrazeném prostoru). Diagnóza – roztržený
plášť sice nebyla ta nejlepší zpráva, ale náš servisní tým, bohatě
zásobeným materiálem, tento problém vyřešil během pár minut a
mé RB bylo opět připraveno vyrazit na trať.
Po pár hodinách jízdy se začal u závodníků projevovat
vliv horkého počasí, náročnost trati i ostrý začátek a to tak,
že někteří začali odstupovat totálně prošití. Jedním z nich byl
i Hynas (Vortex), který s náma sdílel náš týmový stan a který
strávil část závodu na karimatce a pod dekou. Nutno dodat, že
prošitějšího člověka jsem snad ještě neviděl. Na našich dvou týmech
se však výše uvedené faktory rovněž podepsaly a zhruba po šesti
hodinách jízdy se začínaly ozývat první křeče. Nebyl však čas
to nějak řešit jelo se dál, pouze se podle potřeby měnila taktika
střídání.
Asi v sedm hodin večer ze začalo schylovat k
bouřce a i ti největší optimisté už věděli, že se nám tato slota
nevyhne. A taky že ne. V devět hodin přišla hodně drsná bouřka,
doplněná silným větrem, která během pár okamžiků změnila stanové
městečko ve zbořeniště. Silný přívalový déšť pak udělal z již
tak náročné trati pekelné menu. Další déšť po půlnoci pak dokonal
dílo zkázy. Závod však pokračoval dál, pouze se výrazně změnily
časy jednotlivých kol, což hovořilo za vše.
Kolem druhé hodiny ranní mě postihl ve sjezdu
druhý defekt, který jsem byl nucen měnit uprostřed lesa (bažiny).
Při opravě kolem mě profičela Lucka Zrnová (Rock Café Praha) z
nakonec vítězného týmu, který až do této doby nemilosrdně po vteřinách
stahoval náš náskok. První místo už si pak nenechali vzít, dokonce
si na nás ještě udělali menší náskok.
Poté se pozornost zaměřila na boj o třetí místo,
o které se pral náš druhý nasazený tým (Mizda a Monika) s Evou
Rauscherovou a Laďou Blinkou. V tomto souboji Bliňa ukázal své
odhodlání dojet na bednu za každou cenu, kdy Eva nebyla zrovna
ve své nejlepší formě, jak ji známe a za použití svého specifického
slovníku, který mu dodával stále nové síly to dokázal. Monice
se navíc ráno podařilo namotat přehazovačku, na což operativně
zareagoval Marek a za půl hodiny měla přistaveného jeho zbrusu
nového Suprouše a mohla tak v závodě pokračovat. I tak ale na
Moniku s Mizdou zbylo nevděčné 4. místo.
Přesto, že v naší kategorii startovalo pouze
pět týmů, byla to jedna z nejsledovanějších, protože se zde opravdu
tvrdě závodilo a každý chtěl vyhrát. O tom ostatně svědčí i fakt,
že s naším výsledkem 51 kol bychom s přehledem obsadili třetí
místo v kategorii muž + muž a ve čtyřčlenných týmech by nám to
stačilo k obhájení 5. příčky.
Závěrem bych dodal, že 24 hodinovka na Bystřičce
byl sice velmi náročný, ale jinak perfektně zajištěný a pořadatelsky
zvládnutý závod. Nechyběl samozřejmě stále aktuální výsledkový
servis, příjemný a i po 24 hodinách stále ochotný personál na
bohatě zásobené občerstvovací stanici. Byla zde dokonce i taková
vychytávka, jako radar v lesním sjezdu, který měřil rychlost právě
projíždějících závodníků. Nebylo možné si taky nevšimnout, že
Bystřička pořádáním této akce žije a to je dobře, protože atmosféra
byla vynikající.
Nezbývá než se těšit na další ročník, na kterém
bychom po letošní zkušenosti a doladění taktiky už snad mohli
obsadit nejvyšší pozice.
Text by Vranis
Výsledky
absolutní Výsledky
kategorie DMIX Nejrychlejší
kola
Více informací o závodě na: www.mtbmaraton.cz
Homevideo >>>
Foto by Zuzana Ličková, Barbora Luzarová, Štěpán
Ritter, Vítězslav Vrána
Home video by Vítězslav Vrána
