GALAXY CYKLOŠVEC MARATON - Písek-Semice
Datum: 18.8.2007
Počasí: polojasno
Teplota vzduchu: 26°C
Celkový počet startujících, kteří dokončili závod: 186 (102
Km)
|
absolutní pořadí |
jméno |
kategorie |
pořadí
v kategorii |
počet lidí v kategorii |
|
|
|
|
|
|
68. |
Vítězslav Vrána |
M 19-29 |
15. |
40 |
83. |
Ondřej
Mizera |
M
19-29 |
19. |
40 |
DNF |
Radim Štekl |
M
19-29 |
|
40 |
|
|
|
|
|
Výsledky: |
Absolutní
>>>
|
|
V Písku - Semicích se jel tento víkend další
závod Galaxy série s pořadovým číslem 7. Tento závod byl také
zařazen do seriálu Českého poháru, MTB Velo série a seriálu Cykloservisu
o nejlepšího maratonce roku. Na obou tratích (52 Km, 102 Km) se
na start postavilo celkem 571 závodníků.
Po příjezdu do Písku jsme se
jeli prezentovat a poté zamířili do penzionu U Kloudů, kde jsme
měli zajištěno ubytování. Poté jsme se vydali na večeři do vyhlášené
restaurace U Reinerů. Po večeři jsme vyrazili zpět do penzionu,
s vidinou odpočinku po dlouhé cestě a načerpání nových sil na
zítřejší závod. To jsme ale netušili, jak to v Písku žije nočním
životem. Pod našimi okny se stále něco dělo a to i přesto, že
jsme bydleli naproti měšťárně. Po 5. h ranní se situace zklidnila
a my se tak mohli aspoň trochu vyspat.
Ráno jsme pak vydatně posnídali těstovinovou bombu, já jsem si
je dal s osvědčeným tuňákem dal, Mizda se Štěrkem zvolili pravou
Ialskou klasiku s tatarkou a vyrazili do Semic na start. Po krátkém
rozjetí jsme zjistili, že se již závodníci řadí na start hlavního
102 Km závodu, kterou jsme zvolili všichni tři.
Hned po startu se náš peloton rozjel v poměrně ostrém tempu. Po
krátkém asfaltovém úseku se zajelo do lesa, kde nás čekal první
kopec a kde se začal peloton pomalu trhat. Následovaly rychlé
sjezdy, krátké, ale prudké výjezdy, upravené lesní cesty, rychlé
asfaltky, dále spousta lahůdek v podobě technických pasáží a singltreků.
Za zmínku stojí dva bahnité úseky, na kterých se navíc podepsal
déšť z předchozích dnů. Tam jsem si to celkem vychutnával a krásně
zakrosil. Toto se však nelíbilo mému řetězu, který po druhém bahně
začal skřípat a na prostřední pile se sukovat. Dále jsem tak musel
pokračovat pouze s využitím velké pily. Trať se skládala z cca
dvou 40 Km okruhů krátké trati, poté následoval další asi 20 Km
úsek, který jsme již jeli samostatně.
Po vjezdu do druhého kola jsem začal počítat kilometry do cíle
a snažil se pošetřit své síly, protože jsem nevěděl, co nás čeká
v onom dalším úseku tratě. Mé obavy se naplnily hned po vjezdu
do 2. části tratě, kde nás čekala hned ze startu stojka jako prase,
která zdaleka nebyla jediná, trať byla poměrně členitá. O to více
mě pak později potěšila cedule, která nám oznamovala 11,5 km do
cíle, i když jsem měl na tachometru jen 85 km.
Zhruba 2 kilometry pred cílem mě postihla smůla v podobě defektu
zadního kola. Oprava proběhla poměrně rychle, ale přesto mě to
stálo pár minut a taky pozic ve výsledkové tabulce.
V cíli už nás očekával vysmátý Štěrk, který to zabalil po prvním
kole, po malém výplachu jeho žaludku. Pravděpodobně mu nesedla
vydatná snídaně v podobě Mizdova Italského těstovinového salátu.
Po zhruba 10 minutách pak do cíle dorazil Mizda, který už toho
měl taky plné brýle.
S dlouhou tratí si nakonec nejlépe poradil Václav Ježek se solidním
náskokem a v ženách neměla konkurenci Barbora Radová.
Závod se mi celkově líbil, po trati a v cíli jsem slyšel pár připomínek
ke značení trati. Mě osobně se zdála trať poměrně dobře značená
(našlo by se ale pár úseků, kde se páskou tolik šetřit nemuselo),
zabezpečení křižovatek bylo vynikající. Za neštastné však považuju
občerstvení pro závodníky po dojezdu do cíle, kde nás čekalo pouze
uzené maso. Předtím byl sortiment samozřejmě širší a to v podobě
guláše, řízku, těstovinového salátu, ale i takových vychytávek
jako byly buchtičky s krémem, nebo meruňkové knedlíky. Pravděpodobně
ale v dost omezeném množství. Myslím si, že kdyby pořadatelé navařili
více guláše, zavděčili by se více, než s uzeným masem.
Více informací o závodě zde: >>>
Vranis
Foto by Vranis