EREKCE OBRA DRÁSALA
Datum: 7.6.2007
Holešovský nadčlověk Drásal zažil uplynulou sobotu
nebývalé vzrušení. Nepostaral se o něj stereotypní 14. ročník
stejnojmenného bikemaratonu, ale fanoušci Beskydbiku včele s neodolatelně
lascivní a necudnou hosteskou Vendulkou. Jedním z vyvolených,
kterým bylo dopřáno okusit její přízeň a polaskat její bujné vnady
jsem byl, kromě famózně jedoucího Hepoška, Liborka a kluků z Valašských
Hovad, i já. A jelikož to působilo jako mocná vzpruha podlomené
psychiky – vlastně nejen psychiky, chtěl bych tímto článkem celé
delegaci vyjádřit díky…
Zatímco konzervativnější sekce fanoušků se pod Štěpánovým vedením
vydala na trať na velocipedech, ta ortodoxnější k tomu, vzhledem
k množství technického vybavení, rekvizit a Vendulčiných líčidel,
potřebovala dvoustopé vozidlo. Jednoznačná volba padla na Victorkovu
modrou dvanáctsettrojku. Pod jeho zkušeným vedením pendlovala
mezi jednotlivými občerstvovačkami mrštně jako bazilišek.
První rozruch v pelotonu způsobila Vendulka již před stoupáním
na Tesák. To jak se bezostyšně oddávala milostným hrátkám s Victorkem
a Kubíčkem se stalo ústředním tématem rozhovorů závodníků pro
mnoho dalších kilometrů. Celý ansábl se po projetí všech spřízněných
duší bleskově přesunul na Tesák. A těm, kterým necudné myšlenky
vytřepal z hlavy kamenitý sjezd z Kelčského Javorníku, se sličná
hosteska dráždivým striptýzem znovu připomenula v Rajnochovicích.
Ta opravdová show měla ale začít až o několik kilometrů dále…
Dvanáctsettrojka mě a Michala Přecechtěla z Maxideku čekala na
začátku asfaltového úseku kolem Bečvy a její pasažéři mi již z
dálky kynuli vztyčenými pažemi. Jelikož se už ale pomalu začínal
„lámat chleba“, šly veškeré žerty stranou a fanoušci se během
chvíle změnili v důsledné trenéry, do jejichž kompetence spadalo
téměř vše. Krák chytlavými melodiemi, jež vyluzoval ze své mosazné
trubky, řídil tempo naší dvojice, Victor zase projevil obrovský
cit, když nám s takřka švýcarskou přesností ordinoval jednotlivá
střídání na špici a jeho autoritativnímu dirigování se chtě-nechtě
musel podvolit i Michal zocelený několika sezónami v profipelotonu.
Jakubův přínos byl rovněž obrovský – díky jeho jedinečné rehabilitační
metodě spočívající v ohmatávání prsů a tělních otvorů Vendulky,
se naše, křečemi zdezolované prsty, dostaly opět do skvělé formy.
Pod tímto vedením jsme dojeli až pod stoupání do Prženských pasek,
jehož asfalt byl hustě pokryt povzbudivými hesly, ornamenty a
vyobrazeními prasečích hlav, které musely k maximálnímu výkonu
vybičovat každého „čistého“ bikera. Růžová barva nástřiku, dobře
známá všem účastníkům letošní Petyši, jasně prozrazovala původce
této skvostné výzdoby. Pod vrcholem stoupání hřmělo vlídné a něžné
Bliňovo povzbuzování, nechyběl ani legendární nestor cyklistiky
Eda Rada a své tradiční místo zde našla i celá humří famílie.
Hosteska Vendulka v této vynikající atmosféře ztratila i poslední
zbytky studu a rozhodla se vystavit své nahé tělo na odiv slunečním
paprskům a mimo ně i všem supícím účastníkům bikemaratonu Drásal.
Úlohy jejího společníka a baviče se ochotně zhostil Eda Rada a
vystřídal tak již notně unaveného Kubíka. Nad celým údolím vsetínské
bečvy navíc zněly famfáry Krákovy trumpety a pronikavý klakson
modré dvanáctsettrojky. To vše dodalo závodníkům tolik síly, že
se absolvování zbylých zhruba šedesát kilometrů po hostýnských
vrších až do holešovského cíle, jevilo jako hračka.
14. ročník jednoho z nejtěžších bikemaratonů u nás byl tak letos
kromě magického data 7.7.2007 ozdoben i úžasným gestem velkotýmu
Beskydbike, který svou podporu neomezil jen na udatně bojujícího
Hepoška ( ten mimochodem závodu obětoval i účast na souběžně probíhajícím
modelářském srazu v Kelči ), ale vytvořil strhující kulisu pro
všechny účastníky. Pomyslná laťka v oboru fandění je nastavena
proklatě vysoko, ale vzhledem ke kvalitám všech zainteresovaných
je velice pravděpodobné, že bude Drásalova erekce příští rok ještě
delší a mohutnější…
S díky Váš oddaný Humr ( www.btr-team.cz
)
Více informací o závodě zde >>>
Text: Humr / foto: Vranis