Trans Brdy
Česká spořka - TransBrdy, 21. 5. 2005
(Ondra Bos, Alis Abrhámová)

V sobotu 21. 5. jsme absolvovali 3. závod série "Kolo pro život" nazvaný Trans Brdy a Open jízdu k tomuto závodu situovanému do krásného okolí řeky Berounky se startem v Letech u Prahy (neplést si s Lety u Písku, kde stojí na místě koncentračního tábora ten slavný vepřín). Hodně jsem se těšil na trať, protože Brdy mě už nejednou poučily, že i když tu člověk nenajde tolik krpálů jako na Valachoch, tak členitý terén dokáže bikera pěkně překvapit i potrápit.

Než popíšu vlastní závod, dovolte pár slov k organizaci závodu. Propozice a pořadatel slibovali řadu organizačních vychytávek a doprovodných akcí, takže jsem byl hodně zvědavý, na kolik procent se vše slíbené povede uskutečnit. Už předem musím říct, že pořadatel vše co slíbil, splnil na 105 %. Namátkou vybírám:
- Možnost registrace a vyzvednutí čísla a čipu (bez zálohy!) už 3 dny před závody přímo v Praze, což při počtu cca 1200 startujících určitě vyřešilo řadu chaosů než kdyby registrace probíhala pouze až na místě startu.
- Zdarma přeprava závodníků a jejich doprovodu z Prahy až do dějiště závodu a zpět a to historickým vlakem s úschovou kol a historickým barem.
- Open jízda s průvodcem o délce asi 20 km pro doprovod závodníků, která vedla Českým krasem přes Karlštejn a kolem Koněpruských jeskyní.
- Zdarma servis Park Tools.
- Tombola a rocková afterparty (jako záskok za skupinu Pražský výběr koncertovala skupina Pražský výtěr:)

Z vlakového nádraží v Řevnicích je to do Letů ani ne kilák. Umístění nafukovací podkovy startu a cíle v centru dědiny mi nejdřív přišlo naprosto úchylné, protože jsem nechápal, jak má proběhnout start 1200 lidí z miniaturní návsi (asi jako by se startovalo ve Vigách od kostela...). Tento start však byl určen pouze pro závody dětí (podkova sloužila v hlavním závodu pouze jako průjezd cílem), vlastní závod Trans Brdy startoval za dědinou a to ve třech vlnách po 5 minutách. Některé dravce to štvalo, bo vlny byly (mimo tým Spořky a nejlepších jezdců z dosavadních závodů seriálu KpŽ a sponzorští VIP "závodníci") řazeny podle toho, kdy se kdo zaregistroval bez ohledu např. na výsledky z minulých ročníků, takže se v úvodním 6,5 km stoupání museli později registrovaní namakanci s vyššími startovními čísly prodírat přes ty méně výkonné z vln před nimi. Závod byl vzhledem ke svému profilu, délce 62 km a převýšení cca 1200 m, poměrně svižný. Já jsem se hned v úvodu nechal strhnout k závodění a ze svého pohledu bych průběh závodu rozdělil na 3 kapitoly:
1. kapitola (0-20 km): "Na plný kotel aneb Kua, gde je ten Purmen?"
2. kapitola (20-40 km): "Jak se rodí křečová žíla aneb Kua, gde je ta občerstvovačka?"
3. kapitola (40-62 km): "................(tečky místo klení) aneb Kua, gde je ten cíl?"

Trať byla technicky vcelku pestrá, kromě lesních asfaltek a krátkých úseků na silnici nechyběly brody, sjezdy a krátké prudké stoupání po kluzkých kořenech a kamení, šotolina atd. Nejrychlejší dravci zvládli trať v čase kolem 2:23 h. (1. Purmen, 2. Hynek), já jsem se při nejlepší vůli dostal hlavně díky častým přestávkám ve 2. polovině trati způsobených křečemi v lýtcích i stehnech až těsně pod 4 hodiny....tož ostuda, ale včerty, hlavně že jsem dojel a aspoň nebude problém si příští rok výsledek zlepšit!

Jinak počasí se extrémně povedlo, sluníčko a lehký osvěžující větřík panovali od rána až do pozdního odpoledne, občerstvení (2 bohaté občerstvovačky s mmj. carbosnacky, energetickými tabletami nebo i pivem, po dojezdu těstoviny, dobrá voda a plzeň) taky ušlo, při mytí kol se netvořily fronty, takže z mého pohledu (až teda na výsledek:) byl TransBrdy velmi podařený podnik.

Celkový průběh TransBrdy však bohužel ovlivnila také řada zranění a úmrtí jednoho bikera, který po odstoupení z trati dostal infarkt.

P. S. Thanks for great technical support to my Mongoose, který mě nenechal ani jednou během závodu ve štychu!

 




< zpět na homepage >