3.9. 2005 jsme opět nezaháleli a vyjeli šířit slávu Beskyd Bike.
Tentokrát byla naše výprava útlejší, skládala se jen s Victora
Bolka a mé maličkosti. Chtěli jsme využít volného místa a ukázat
atmosféru závodů a náš um, dvěma vyvoleným z několika desítek,
možno i stovek fanynek. Situace se však vyvrbila tak, že jsme
jeli nečekaně sami... nevadí, aspoň jsme mohli dát kola dovnitř
auta. Tímto činem jsme však vyloučili možnost vzít s sebou,
na ukrácení dlouhé chvíle, nějakého stopaře, či stopařku. Nic
nebránilo tomu vyrazit směr Brno, na .... .Heslo dne, které
jsme zvolili bylo:" Nasyp do sebe co můžeš a co se do tebe
vleze"
Pořadatelé připravili 3 různě dlouhé tratě: 20, 50, 75 km. My
zvolili zlatou střední cestu s, dle pořadatelů, největší konkurecí.
Na startovní čáru jsme se postavili v 11 hodin, těsně vedle
svaly bujně obdařeného mistra ČR Pavla Boudného. Všechny kategorie
byly vypuštěny najednou. První kilometry se vlekly v opalovacím
tempu, poněvadž závodníci tušili, že možnost k opálení svých
údů již nebude dostatek. První dva mírné kopce rozdělily sémně
od pleva. Já s Victorem jsme zůstali ve 20 členné vedoucí, semenné
skupince. Závod se nesl v duchu pěšin a polních cest, bez větších
kopců. V další části závodu se začala dělit nejen tato početná
skupina, ale i já a Viky. Před rozdělením tratí 50 a 75 km jsem
ztrácel na vedoucího Pavla Boudného pouhých 200 metrů. Po rozdělení
se většina naší skupiny vydala na kratší z tratí. Zde na mě
přišla krize a nebyl jsem schopen uviset smrtícímu tempu vedoucích
závodníků. Poslední kilometry jsem strávil již sám a do cíle
dojel na chválitebném pátém místě. To můj stájový kolega Vikouš
neměl pozici tak lehkou. Bojoval ve skupince, která se rvala
o 8. až 11. místo. Jasně ukazoval ,kdo je zde pánem, až do doby
než přišla jedna z nepříjemných, prachem a štěrkem posetých,
zatáček, kde položil nejen svůju monopost Subaru, ale také své
tělo. V křeči se svíjejíc... řvouc... chvíli bojoval sám se
sebou, poté naskočil na bike a dobojoval závod na hezké 11.
pozici.
Závod hodnotím jako velice vydařený.
Rada na závěr: Nejezděte v balíku za Pavlíkem Boudným jeho musculus
gastrocnemius (sval lýtkový) je nejen ohromný a obludný flák
masa, ale na sebevědomí to dozajista nepřidá.
Lovu zdar a biku zvlášť!
Jakub Říha
Více informací o závodě zde >>>