BESKYD TOUR - MTB 2005
Datum: 24.7.2005
Počasí: polojasno
Teplota vzduchu: 22°C
Celkový počet startujících, kteří dokončili závod: Dlouhá trať (90 km) 228, krátká trať (45 km) 296
64. A 55. 171 DNF A 171 12. 12. 195
24.7.2005 jsem se zúčastnil bikového maratonu Beskyd Tour. Musím předeslat, že to byl asi můj nejhorší a nejsmolnější závod v mé dosavadní kariéře. Vše probíhalo normálně až do prvního defektu, který mně potkal v onom kritickém místě, ve sjezdu z Malého Javorníku, kde se nejvíce bloudilo. V průběhu opravy jsem poslal minimálně dvacet závodníků správným směrem. Pak jsem požádal kolemjdoucí turisty, aby značení opravili. "Nechápu jak může udělat nějakým keténům radost to, že přeznačí trať".
Další, tentokrát pomalý defekt mně potkal asi 2 km za Pindulou. Dofoukal jsem a pokračoval. Asi po 1,5 km jsem foukal podruhé a po dalším kilometru po třetí. Po zkušenostech s takovýmto pomalým defektem jsem věděl, že opravit nejde. proto mně nezbývalo nic jiného, než pokračovat občas pěšky a taky během 2 Km až na Radhošť. Tam mně kolegové z našeho BESKYD BIKU netrpělivě očekávali a problém rychle vyřešili. Poté jsem pokračoval dál. Po kilometru ve sjezdu ke Skalíkové louce jsem do třetice všeho zlého chytil brutalní průraz. Naštěstí jel za mnou Robert Daněk z Valašských Hovad, který mně dal duši, za což mu tímto děkuji. Potom jsem pokračoval dál, konečně bez defektu až do cíle.
Pan Hrdina už tak dost náročnou trať stížil tím, že přidal několik úseků, které se musely chodit a navíc bažiny přes Kladnatou taky nebyly zrovna příjemné. O tom svědčí i průměrná rychlost vítěze 16,8 km/h, což není obvyklé. Pokud chce udělat extrémní závod, měl by to uvést do propozic. Myslím si, že pro příští rok mnoho lidí odradil a vysloužil si za to kritiku.
Nicméně jsem navzdory všem problémům závod dokončil na nelichotivém 55. místě v kat. a 64 celkově.Radim Herman
Beskyd tour, rovná se peklo. Alespoň to se vybaví většině závodníků, při pohledu do kalendáře když zjistí, že mají absolvovat tento Valašský maraton. Já, Herminátor a Jirka Borák jsme si řekli, že se pokusíme potrápit kluky z Cyklomaxu, Rava a Sportfulu. Tudíž jsme vytvořili družstvo a vrhli se na start závodu. Na startovní čáře se nás sešlo okolo 250. Start se konal na náměstí ve Frenštátě pod Radhoštěm. Asi po sedmi kilometrech, kdy jsem se držel za pozadím Raďušky, jsem cítil jak se můj Schwalbe Ralph žvýká. Ač je to k nevíře, tak i do kopce se dá píchnout. Proběhla výměna a spustila se zběsilá stíhací jízda. Jenže co čerchmant nechtěl, má vidlice přestala spolupracovat. Rány gigantických rozměrů mě donutily jet ze sjezdu téměř krokem. Věděl jsem, že úspěch si v tomto závodě nevychutnám. Zatím se Rádes s Jirkou mohutně prokousávali pořadím nahoru a zařezávali jednoho soupeře za druhým, já jsem jel už nezávodním tempem a dělal jsem pomocného anděla píchnuvším kolegům. Má cesta směřovala na Radhošt, kde jsem exibičně vyletěl sjezdovku a za bouřlivého povzbuzování mých milých oddílových kolegů. Tam mě technická situace mého stroje donutila, ač se mi to říká těžce a srdce mi puká ....vzdát. Štěstí neměl i zbytek posádky. Ráďa se potýkal s několika defekty, ale i přes tyto nepřízně bojoval a do cíle dojel.
Závod byl pekelný, ale hezký.
Příští rok se těšte natrhneme vám............ bovdeny :o)Jakub Říha
Více informací o závodě zde >>>
